Bylo pozdní odpoledne a Chidori se probouzela z bezvědomí. Vedle ní podřimovala kapitánka Tesstarosa a na tváři se jí značil neklid. Seděla na židly, hlavu nebezpečně nakloněnou na stranu a v rukou svírala nějaký svazek. Když na hřbetě ruky ucítila pohyb, trhla sebou.
,,Kaname-chan?" pokusila se o chabý úsměv. Chidori jen zvedla palec, jako že je O.K. ,,Omlouvám se, ale zatím nemůžeš mluvit, v krku máš trubičku, která za tebe posledních pár hodin dýchala." Chidori pokývala hlavou, rukama naznačila že by chtěla něco napsat. Tessa jí podala tužku a papír. Chidori s viditelnou námahou napsala: Co se stalo?
,,Byla jsi se Sousukem na Vánočním večírku, nevěděla si kdo tě pozval, ale byla jsi zvědavá." začala kapitánka s vyprávěním. Chidori si v tu chvíli vybavila spoustu vybuchujících světel. Viděla jak lidi křičí a snaží se utéct, někdo jí uchopil do náruče a utíkal s ní ven. Vůbec se mu nestačila podívat do tváře. Omdlela, ale zaslechla, jakoby z veliké dálky výbuch. Najednou jí všechno docházelo, rozstřesenou rukou napsala: Sousuke? Tessa dlouho nepromluvila, hleděla kamsi za Chidori, vypadalo to jako kdyby sbírala odvahu. Zamávala jí rukou před obličejem v očích strach.
,,Má vážná poranění, doktoří neví zda přežije. Dostal přímí zásah přímo do zad. Pár úlomků z té budovy mu poškodili míchu." Tesse se v očích leskli slzy, muselo to pro ní být těžké. Chidori se po tvářích kutáleli slzy. Nedokázala je zastavit, celou dobu kdy u ní Tessa seděla jen plakala.
Večer přišel doktor, snažil se Chidori uklidnit. Ale neměl pro ní žádné informace. Oznámil jí že za hodinu přijde a vyndá jí intubační trubičku.
,,Nyní Vás, tady pan doktor Kaito extubuje." oznámí Kaname sestřička a pustí k lůžku lékaře. Pan Kaito obeznámí Chidori jak bude extubace probíhat.
,,Výborně a teď vydechněte." ve chvíli kdy Chidori vydechla jí doktor vytáhl trubičku, chtěla zvracet, ale byl to jen pocit. ,,Nesmíte pár hodin mluvit, zítra s na vás přijdu podívat. Oyasumi nasai, Kaname-chan."
O pár dní později: ,,Můžete jít dovnitř, snažte se ho nevzbudit." Chidori kývla a nasadila si roušku. Otevřela prosklené dveře a vstoupila na Jednotku Intenzivní Péče. Při pohledu na Sousukeho jak bezmocně leží na lůžku a z úst i rukou mu trčí různé hadičky se znovu rozplakala, slzy se jí vpíjeli do lékařské roušky. ,,Je mi to tak strašně líto, Sousuke." promluvila tiše. ,,Neměla jsme tě nikam tahat. Jsem hloupá, zapoměla jsem na tvou prioritu. Chránit mě za každou cenu." stále plakala. Přisedla si na židly, která byla u lůžka. Opatrně vzala Sousukeho ruku, přiložila si jí ke tváři. ,,Viď že neumřeš Sousuke? Nevím co bych si počala. Celý život bych měla výčitky, nechci abys umřel. Mám tě strašně moc ráda."
,,Kaname-chan? Je mi líto, ale už musíte jít."
,,Byla jsi se Sousukem na Vánočním večírku, nevěděla si kdo tě pozval, ale byla jsi zvědavá." začala kapitánka s vyprávěním. Chidori si v tu chvíli vybavila spoustu vybuchujících světel. Viděla jak lidi křičí a snaží se utéct, někdo jí uchopil do náruče a utíkal s ní ven. Vůbec se mu nestačila podívat do tváře. Omdlela, ale zaslechla, jakoby z veliké dálky výbuch. Najednou jí všechno docházelo, rozstřesenou rukou napsala: Sousuke? Tessa dlouho nepromluvila, hleděla kamsi za Chidori, vypadalo to jako kdyby sbírala odvahu. Zamávala jí rukou před obličejem v očích strach.
,,Má vážná poranění, doktoří neví zda přežije. Dostal přímí zásah přímo do zad. Pár úlomků z té budovy mu poškodili míchu." Tesse se v očích leskli slzy, muselo to pro ní být těžké. Chidori se po tvářích kutáleli slzy. Nedokázala je zastavit, celou dobu kdy u ní Tessa seděla jen plakala.
Večer přišel doktor, snažil se Chidori uklidnit. Ale neměl pro ní žádné informace. Oznámil jí že za hodinu přijde a vyndá jí intubační trubičku.
,,Nyní Vás, tady pan doktor Kaito extubuje." oznámí Kaname sestřička a pustí k lůžku lékaře. Pan Kaito obeznámí Chidori jak bude extubace probíhat.
,,Výborně a teď vydechněte." ve chvíli kdy Chidori vydechla jí doktor vytáhl trubičku, chtěla zvracet, ale byl to jen pocit. ,,Nesmíte pár hodin mluvit, zítra s na vás přijdu podívat. Oyasumi nasai, Kaname-chan."
O pár dní později: ,,Můžete jít dovnitř, snažte se ho nevzbudit." Chidori kývla a nasadila si roušku. Otevřela prosklené dveře a vstoupila na Jednotku Intenzivní Péče. Při pohledu na Sousukeho jak bezmocně leží na lůžku a z úst i rukou mu trčí různé hadičky se znovu rozplakala, slzy se jí vpíjeli do lékařské roušky. ,,Je mi to tak strašně líto, Sousuke." promluvila tiše. ,,Neměla jsme tě nikam tahat. Jsem hloupá, zapoměla jsem na tvou prioritu. Chránit mě za každou cenu." stále plakala. Přisedla si na židly, která byla u lůžka. Opatrně vzala Sousukeho ruku, přiložila si jí ke tváři. ,,Viď že neumřeš Sousuke? Nevím co bych si počala. Celý život bych měla výčitky, nechci abys umřel. Mám tě strašně moc ráda."
,,Kaname-chan? Je mi líto, ale už musíte jít."
